Existuje mnoho legend o objevu povzbuzujících účinků kávy. Jedna z nich vypráví o mladém pasákovi koz v Etiopii někdy kolem roku 850 našeho letopočtu. Pasák si všiml, že kozy jsou po konzumaci určitého druhu bobulí obzvláště čilé.
Mniši pak bobule zkusili ochutnat, ale hořká chuť je natolik zklamala, že je zahodili do ohně. Brzy se kolem nich začala linout příjemná vůně. Zvídavost mnichy přiměla k tomu, že z pražených bobulí připravili odvar, který pak považovali za dar od Boha, protože díky němu mohli zůstat polovinu noci vzhůru.
Kultura pití kávy se datuje do 11. století. Tehdy byla káva poprvé importována ze své původní domoviny v Etiopii do Arábie. Peršanům učarovaly povzbuzující účinky tohoto nového „vína islámu“, protože pití skutečného vína měli muslimové přísně zakázáno. Slovo „káva“ pochází ze starého arabského výrazu „qahwah“.
Ve druhé polovině 15. století se káva rozšířila přes Mekku a Medinu do Arabského království a v roce 1510 se dostala do Káhiry.
V první polovině 16. století dosáhla vrcholu svého rozmachu Osmanská říše. V Arábii, Malé Asii, Sýrii, Egyptě a jihovýchodní Evropě začala hrát káva stále důležitější roli. První kavárny byly otevřeny v Damašku a Aleppu v letech 1530 a 1532.
V roce 1615 přivezli benátští kupci první pytle kávy do západní Evropy. Díky svému lahodnému aroma a povzbuzujícím účinkům se káva rychle stala oblíbeným nápojem a brzy se v Evropě začaly objevovat také kavárny. Buržoazie, která nikdy nezapomněla myslet na byznys, začala vychvalovat kávu jako nápoj, který pomáhá vystřízlivět a proměňuje opilce ve spolehlivé pracovníky. Holandští a angličtí námořníci vyváželi rostlinu do svých kolonií po celém světě.
Když byli Turci v roce 1683 nuceni ukončit obléhání Vídně, zanechali po sobě 500 pytlů kávy. Jistý podnikavý polský obchodník je využil k otevření první městské kavárny.
Rostoucí obliba nápoje byla provázena obrovským rozmachem pěstování kávovníku. Již na konci 17. století byly úspěšně provedeny pokusy o pěstování kávovníku ve sklenících. Jedna z těchto rostlin byla v roce 1714 odeslána do Paříže jako dar pro Ludvíka XIV. Tato jediná rostlina je považována za předchůdce milionů keřů kávovníku.
Na začátku 20. století byla největším světovým producentem kávy Brazílie. Dnes téměř veškerá produkce kávy pochází ze Střední Ameriky, Brazílie a tropických oblastí Jižní Ameriky. Ročně je na celém světě vypěstováno přibližně 100 milionů pytlů kávy, přičemž první místo zaujímá Brazílie, která se na celkové produkci podílí zhruba jednou čtvrtinou. Brazílie produkuje 8,5 milionů pytlů kávy.
Domácí pražení kávy bylo definitivně nahrazeno hotovými průmyslovými produkty. V roce 1901 japonský doktor Satori Kató představil první rozpustnou kávu. V roce 1938 společnost Nestlé položila základy komerčního prodeje rozpustné (instantní) kávy.
Rozsah konzumace kávy se promítá do trendu v celosvětové spotřebě surové kávy v posledních 250 letech.
1750: 600 000 pytlů, 1850: 4 miliony pytlů, 1950: 36 milionů pytlů, 1995: 94 milionů pytlů, 2000: 103 milionů pytlů.
V důsledku poptávky po tomto horkém nápoji se káva stala druhou nejvýznamnější obchodní komoditou hned po ropných produktech. Tento trend byl v minulosti provázen obdobími nadprodukce, pálením nadbytečných zásob, propadem cen, světovou hospodářskou krizí, poklesem spotřeby během obou světových válek a uzavíráním světových dohod o produkci kávy s cílem stabilizovat ceny. V Německu se po skončení druhé světové války stala káva symbolem ekonomické rekonstrukce a hospodářského zázraku. Pití kávy bylo synonymem možnosti znovu si dopřávat různé věci.
